• Občané nezákonně trestně stíhání se musí se státem o náhradu škod soudit
  • Vyplacené odškodnění 109 mil. Kč za rok 2022 je jen špičkou ledovce
  • Skutečné škody mohou řádově dosahovat 32 mld. Kč

Média informovala o vyplaceném odškodnění v roce 2022 za nezákonné trestní stíhání (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-stat-vyplatil-pres-100-milionu-za-nezakonna-stihani-40425021) ve výši 108 787 745,00 Kč. Pro laickou veřejnost se může toto číslo zdát ohromné. Jak stát plýtvá penězi daňových poplatníků, proč tyto škody způsobené na lidských životech (nezákonným trestním stíháním) nehradí ti, kteří to zavinili. Od vyšetřovatele, státního zástupce, soudce, který to v prvním kole vůbec připustil. Proč nejsou odměňování ti, kteří nezákonnost se nebáli zastavit svým rozhodnutím.

Naopak se setkáváme s tím, že státní zástupce, který nezákonnosti dal volný průběh, nebo dokonce impuls, bývá povýšen, odměněn. Viz například státní zástupce Radek Mezlík z VSZ Olomouc, či Kamil Špelda ze státního zastupitelství Jihlava, soudce Aleš Novotný z Brna, nebo soudce Zdeněk Chalupa z Jihlavy, ale i řada dalších.

Vraťme se ale k částce, která byla v roce 2022 za nezákonné trestní stíhání vyplacena poškozeným občanům – celkem dle zdrojů z médií to bylo 1 298 plateb ve výši téměř 109 mil. Kč. Jedná se o špičku ledovce skutečných škod, které odhaduji řádově na 32 mld. Kč.

Vyplacena částka poškozeným občanům nemůže nahradit škodu, která jim nezákonným trestním stíháním vznikla v souhrnu dopadu do všech sfér jejich života. Pokud bychom se chtěli bavit o skutečné škodě, museli bychom porovnat:

  • kolik poškození občané požadovali uhradit za škody, které jim stát způsobil a kolik jim stát skutečně uhradil.

Zjistíme, že stát uhradil možná pouhé procento, nebo dokonce promile za způsobené škody. Legislativa vč. úhradové vyhlášky je „fikaně“ nastavena, takže se dočkáte směšného, nebo vůbec žádného odškodněni. Běžně nejsou hrazeny ani prokazatelné náklady na advokáty. Postupuje se podle „úhradové vyhlášky“, kde je tarif nastaven tak, že by vám za něj advokát nezvedl ani telefon.

  • Část takto poškozených občanů nemá šanci o náhradu škody požádat.

Za prvé neví jak, na právníky nemají peníze. Když si občan píše žádost sám (jako laik) a udělá ve své žádosti chybu (tj. např. nedodržení termínu pro uplatnění) tak nedostane vůbec nic.

  • Další skupinou jsou ti, kteří se možnosti odškodnění nedožili.

Podlehli zákeřným nemocem vyvolaným právě stresem z trestního řízení. Rodiny těchto osob na náhradu škody nárok nemají vůbec. Přitom nezákonné trestní stíhání zasáhne nejen daného občana, ale jeho rodinu, děti, rodiče rovněž.

Pokud to shrnu, tak část občanů poškozených státem nedostane vůbec nic, a v odškodnění nefigurují, protože jsou:

  • Vyčerpáni z mnohaletého trestního řízení, nejen zdravotně, ale i finančně. Nemají sílu o odškodnění se státem doslova „bojovat“. Rezignují nad životem, nad vymahatelnosti spravedlnosti, ve kterou již nevěří.
  • Někteří se možnosti o náhradu škody nedožijí (umírají na zákeřné nemoci právě v důsledku dlouholetého stresujícího, dehonestujícího trestního řízení). Jejich zadlužené rodiny, které jsou nezákonným trestním stíháním rodinného příslušníka poškozeny rovněž, nemají na náhradu takto vzniklé škody nárok a nemohou o ni žádat. Umírají například živitelé rodin.
  • Někteří nemají finance na právníky, aby mohli o náhradu škody fundovaně žádat a sami jako laici to nezvládnou. Takové žádosti bývají zamítnuty např. z formálních důvodů, z nedodržené lhůty pro uplatnění náhrady škody atd.
  • Někteří žijící občané poškození státem mají v sobě zakotvenou takovou nedůvěru ve stát a jeho spravedlnost, že ani o náhradu škody nežádají. Již nechtějí mít s tímto státem nic společného, nechtějí vidět nikoho z justice, která stála za zničením životů nejen jejich, ale i jejich blízkých. Nezřídka odchází žít do zahraničí.

Uvedla jsem výčet těch, kteří nejsou vůbec zahrnuti do výše uvedeného odškodnění. To bychom museli porovnat číslo, kolik osob bylo nezákonně trestně stíhaných a kolik žádalo o náhradu škody.

Druhá část jsou občané, kteří žádali o náhradu škody a stát jim přiznal výše uvedenou částku. Odhaduji, že to jsou promile, procenta z požadované částky. Nikoliv úsměvné jsou mnohdy rozhodnutí následujících soudů, kde poškozený občan se dožaduje úhrady škody, kterou mu stát prokazatelně způsobil. Zde kromě soudce sedí proti vám znovu „zástupce státu“, který rozporuje váš nárok, a to doslova dehonestujícím způsobem. Jste opět v roli „zločince“, který chce po státu úhradu škody, kterou mu tento stát způsobil. Jako občan poškozený státem, si takové soudy musíte hradit z vlastních prostředků. Navíc ze svých daní platíte úředníky, kteří u soudu sedí proti vám.

Z toho vyplývá absurdní jednání státu, který za pronásledování nevinných osob v nezákonném trestním řízení se chce zbavit odpovědnosti. Nárok na řádné odškodnění bagatelizuje legislativou, která by měla občany chránit, nikoliv je poškozovat. Nezákonnost se ospravedlňuje „presumpci neviny“.

Ano, tak vypadá vymáhání práva a spravedlnosti, tak vypadá odškodnění za dehonestaci a zničený život, který vám stát způsobil.

Závěrem považuji za nutné upozornit, že mediálně diskutována škoda za nezákonné trestní stíhání vyplacena poškozeným občanům ve výši 109 mil. Kč za rok 2022 je špička ledovce skutečně vzniklé škody, kterou odhaduji v rozsahu   32 mld. Kč. Nevyčíslitelná škoda je celospolečenská. Ztráta důvěry občanů v právní stát, ve vymahatelnost práva a spravedlnosti, v přiznání škody, která je pochybením státu způsobena. Kdy za takováto tragická pochybení nenese vůbec nikdo žádnou zodpovědnost, naopak mnohdy bývá ve své funkci povýšen.  

Občané poškození státem a jejich rodiny a blízcí mimo jiné vytvářeli pro tento stát hodnoty, které měly pozitivní dopad na HDP, na příjem do státního rozpočtu, byli pro společnost přínosem, než byli zbavení – podotýkám navždy – své cti, dobrého jména. Byli nedobrovolně odstranění z „trhu práce“. Jejich navrácení do společnosti a adekvátní pracovní zařazení je z velké části nemožné, navždy jim zůstává cejch „zločince“.   

Ve výčtu těchto celospolečenských škod nejsou uvedeny náklady na část státní správy, která se nezákonných trestních stíhání dopouští, a to v nemalém měřítku.  Nelze akceptovat „omyly“ stíhání na „objednávku“, či z „neznalosti zákona“.  

Otázkou zůstává, proč se odpovědni politici nesnaží o nápravu systému, pokud se o systému dá ještě hovořit. Proč se obávají kvantifikovat vzniklé celospolečenské škody a dopad na celou společnost, proč nejsou zákony upraveny tak, aby viníci byli potrestání, nikoliv povýšeni, aby poškozeni občané byli adekvátně odškodněni.

Ing. Alena Vitásková

Institut AV

Dne 12. 4. 2023

https://www.ceska-justice.cz/blog/stat-nema-povinnost-odskodnit-obcany-poskozene-statem/